čtvrtek 21. března 2019

Střípky z Univerzity volného času

Výživa a jarní detox s Terezou Kukol

Terezka je úžasná výživová poradkyně. Moc pěkně se na ni dívá, dobře se ji poslouchá a když nabídla našim studentkám všech věkových skupin možnost se nechat zvážit a přeměřit na bio-impendačním přístroji, byla jsem zvědavá, kolik jich tuto příležitost využije.
Terezka přijela o hodinu dřív a sálek se postupně plnil. Podmínkou měření bylo mít bosé nohy, aby došlo ke kontaktu s měřícími jednotkami přístroje. Sálek zabrblal, protože ženy chodí na přednášky fešné, skoro by se dalo říct, že vystajlované a teď najednou "tohle" :-).
Než jsem v hlavě zformulovala možnost využití místnosti s výměnnými fondy jako šatny, tak ženy byly bosé. Než jsem dvakrát mrkla, byly bez punčocháčů i ponožek a to i ty, co měly kalhoty.
Vůbec netuším, jak to udělaly a nevím, co mě víc překvapilo, jestli ta rychlost, zručnost nebo zkušenost :-) se svlékáním :-). Příště se musím paní H. zeptat, jak to udělala, protože to může být dovednost, která se může někdy hodit :-). Protože mít kalhoty, sundat si punčocháče a opět mít kalhoty, to by ani velký mág a kouzelník David Copperfield nedokázal :-) v přímém přenosu tak rychle :-).


Trénování paměti s Mgr. Helenou Orálkovou aneb co můžete udělat s šálou?

Univerzitu volného času rozběhla v naší knihovně Katka. Udělala si kurz trenérky paměti a naše studentky postupně učila mít radost z různých pomůcek, co se jim říká kognitivní zásoby, pro mozek, aby jim tyto zásoby naskočily v časech potřeby.
Včera její místo přebrala nová lektorka Helenka.
Pokaždé to začíná podobně. První hodina je tak nějak seznamovací a pak se z účastnic stane školní třída i se zasedacím pořádkem, který je dodržován i v případě, že někdo ten den chybí :-).
V rámci seznámení se lektorky se studentkami a probíranou látkou, tedy pamětí, fantazií a koučováním mozku, se měly studentky zamyslet nad jiným využitím trenérčiny šály v jiném prostředí, například v džungli. A měly napsat deset možností a z nich pak pro ostatní vybrat tu nejzajímavější a říct ji. Padaly různé návrhy. Mohla by sloužit jako minisukně, tma na spaní, jako první pomoc při zlomenině, past na lov zvěře, nošení věcí, nošení dětí, jako sítko na cezení, jako tašku, jako polštář pod hlavu, na odhánění hmyzu, jako provaz, rozpáranou, aby se člověk v džungli neztratil, jako stínítko, na přetahování pro děti... Bylo toho spousta.
A aby to mělo nějaký konec, tak se lektorka zeptala, jestli má někdo ještě nějaký využití pro šálu v buši. A ta poslední možnost byla "oběsit se" :-))).


středa 20. února 2019

Porotce v recitační soutěži.

Knihovna byla přizvána do poroty. Každý rok nám po novém roce zmizí z regálů knížky s básničkami a pak zavolá paní učitelka Adélka ze školy a vyzve nás, abychom některá z nás na sebe vzala tu roli a usedla v porotě. Je to důležitý úkol, protože tři nejlepší z každé kategorie postupují do dalšího kola a to není jen tak... Děti recitují ve třech kategoriích. První je nultá a je pro první třídy. Tady je poznat ještě získaná dovednost učit se báseň poslechem od dospělých. To, co do dětí vložily paní učitelky v mateřské školce, to je ještě teď poznat na recitaci prvňáčků. Jsou prostě dobří :-). Přednáší rádi, zvládají dlouhé texty a baví je to. Tahle kategorie se hodnotí nejlépe. Dělala jsem si pracovní porotcovské poznámky a tak u dětí mám v kolonkách připsána slovíčka: milé, pěkné, příště výraznějí, moc rychlé, tiché, průměrné... Líbila se mi básnička Děd Vševěd, Ufoni a Motocykl. Druhá kategorie už to má horší. Tady se dovednost získaná ve školkách vytrácí a je vyloženě na dětech, jakou básničku si vyberou, jak bude dlouhá, jak ji pochopí a jestli se ji učí samy nebo jim do výběru i přednesu mluví dospěláci. V této kategorii se utkávají druhé a třetí třídy. Holčičky se začínají stydět a kluci předvádět. Holky tedy buď spěchají, aby to měly za sebou, nebo nejsou slyšet nebo mají takovou trému, že zapomínají. Kluci v této kategorii většinou bodují. Tady mě bavil Bleší cirkus, Předpověď počasí a Popelka. Tu přednášel David. Z jeho hlasu jsem byla unesená. Kdybych zavřela oči, nenapadlo by mě, že poslouchám třeťáka. Má hlas, který chcete poslouchat. Zajímavý, zvučný. Tady ho znevýhodnil výběr básně. Popelka mu nesedla k jeho hlasu. Poslední kategorie bývá kamenem úrazu. Doslova a do písmene. Děti pozbývají dovedností ze školky, tedy bravurně se odposlechem učit básně. Přejde je i předvádění se. Básničky se nějak naučí, protože se to po nich chce. Jsou schopní se naučit dlouhý text, odříkat ho, ale mnohdy bez vnímání obsahu. Přihodí se jim tedy to, že se moří s dlouhou básní, ale jen ji od rýmují, vydolují z hlavy, ale neužijí si ani přednes, ani příběh v básni schovaný. Já se u této kategorie zdržím. Tady poprvé se moje hodnocení rozešlo se školní porotou. Nebudu psát, kdo co recitoval, ale jen co a uvedu, co jsem si u recitátorů poznačila, protože to je potřeba zlepšit a pak bude tato kategorie úspěšná. Nabídly jsme dětem pomoc, mohou přijít do knihovny a my se jim budeme věnovat, probereme texty, popřípadě po dohodě s recitátorem vyměníme a změním přístup k básním, protože jejich přednes je opravdu příběh a tak by měl znít. A to je ten velký rozdíl mezi recitací v mateřských školkách a přednesem básně ve škole. U Vodníka v samoobsluze mám napsáno, že to bylo rychlé. Husí nožky, tedy to, že se situace opakuje, mám i u ostatních recitátorů v této třídě. Přednášeli, rýmovali, ale nevnímali text. Přitom výběr básniček byl dobrý. Stačilo málo, upravit přednes a všechno by dopadlo jinak. Výběrem mě zaujala Pohádka o brněnském krokodýlovi. Líbila se mi, ale tady mě přehlasovaly paní učitelky a přiklonily se k Mateřídoušce. U Pohádky mám poznámku pěkné u Mateřídoušky milé. Moje "ale" u Mateřídoušky je, že přednášející dívenka ještě nemůže tušit, o čem všem mateří-douška je. A že se jí to mělo říct, a pak by to nebylo jen milé, ale výborné. U básničky Přišlo ti to líto mám napsáno "víc zažít". U Tajemství zmizení, že je "rychlé". Oběma klukům by sedly jiné básničky, můj odhad je, že vybíraly maminky. Někdy si děti ukousnou velké sousto a to se stalo Králu Lávrovi. U básničky Jak šli bratři pro kládu, mám napsáno "skvělé" a veselého smajlíka. Bavilo to přednášejícího (prý se těšil už večer doma, jak to všem řekne), děti i paní učitelky. U Hrůzostrašné zprávy o šnecích jsem si připsala "tiché", a to by u takové zprávy určitě být nemělo. Obdivovala jsem všechny přednášející, že se dokázali soustředit v náhradních podmínkách. V jednu chvíli bylo přes strop nebo zdi slyšet We Will Rock You. Do třídy pořád někdo přicházel a odcházel. A co si budeme říkat, je něco jiného být na začátku a něco jiného recitovat v závěru. Možná by akci prospělo dát třetí kategorii jako první :-), aby jim zůstal elán a zvyšující se tréma nedostala šanci. Jak jsem psala na začátku, kdo bude chtít a je jedno, jestli se dostal do výběru, tedy na bednu, do dalšího kola, může se zastavit a my zkusíme udělat všechno proto, aby se básničky a veřše našich básníků, kteří tak rádi píší pro děti a jsou v tom dobří, tak aby to bylo všechno pro potěchu ze slova psaného i předneseného.

úterý 18. prosince 2018

Nová půjčovní doba od 2. 1. 2019

Pozorní čtenáři, návštěvníci a uživatelé knihovny si jistě všimli, že snad po čtyřiceti letech dochází k úpravě půjčovní doby.
Sjednotili jsme půjčovní dobu na tři dlouhé dny v týdnu, budeme se vídat v pondělí, ve středu a v pátek, kdy pátek bude nejdelším půjčovním dnem.
Proč se tak stalo?
Doba pokročila jinam. Vy, čtenáři využíváte internetových prolongací a vaše fyzické návštěvy knihovny nejsou tedy tak aktuální.
Naopak, pokročila doba a úřední šimlík nás nutí vykazovat spoustu papírové, kancelářské práce navíc. Sepisujeme seznamy, kopírujeme mizící účtenky, přikládáme doklady dokladů. Naše kancelářská práce tímto nekončí. Leden je náročný na různé statistiky a výkazy. Korespondujeme s dalšími knihovnami, s nadřízenými i podřízenými, neboť k naší činnosti patří i starost o výměnné fondy. Je to práce, která tzv. není vidět.
Změnili jsme i přístup ke kulturně-výchovné činnosti, která je nedílnou součástí náplně práce knihoven, tedy i té naší.
Nenabízíme školkám a školkám pevně dané schéma, ale vycházíme vstříc programy na klíč. Paní učitelka zadá téma, my se ho chopíme a připravíme pro děti akci. I těmto přípravám je potřeba věnovat čas.
Přibyly nám Univerzity volného času. Po dva semestry jsme doplňovaly každý blok o malé vsuvky o zdraví. Byly na téma "jak správně jíst, pít, starat se o hygienu" atd. I zde bylo potřeba času na vyzískání informací, nastudování materiálů a jejich zpracování do prezentací.
Co se týká propagačních materiálů, i ty si chystáme samy. Zpracováváme je graficky. Jde o přihlášky a následné certifikáty ke každému bloku.
Komunikujeme s vámi přes FB. Zde se setkáváte nejen s komentáři k zajímavým knihám, ale zpracováváme pro vás videa na různá témata, dozvídáte se o nových knihách, čteme vám, poutáme na zajímavé tituly... Pro zajímavost uvedu, že jedno pětiminutové video vezme dvě až tři hodinky času.
Staráme se o webové stránky knihovny.
Chystáme články do Rosy a dalších knihovnických materiálů.
Samy si opravujeme knihy. Máme jeden z nejlépe opečovaných fondů.
Jsme nejrychlejší ve zpracování nových knih.
Zpracování předchází objednávka. Kdysi jsme jezdívaly na nákup do Brna, ale nyní využíváme internetu. Napřed musíme projít novinky a že jich je. Pročítáme anotace, abychom neutrácely zbytečně. Kontrolujeme výběr s katalogem. Musíme sledovat poměr beletrie i naučné literatury pro dospělé i děti, říká se tomu profilace fondu. A pak teprve můžeme knihu vhodit do košíku.
Ke knihovnické práci patří i vyřazování knih a časopisů.
Pořádáme výstavky na různá témata. Z loňska bych připomněla výstavku ke křížové cestě. Do spousty akcí zapojujeme i školu a školky. Vloni jsme takových akcí připravily přes padesát.
Je potřeba se vzdělávat. Někdy hostí knihovna knihovnice z jiných konců republiky, někdy vyjíždíme na různá školení, porady a semináře my.

Je toho tolik, co děláme, když to vy, čtenáři a návštěvníci nevidíte.
I knihovnice někdy potřebují dovolenou.

Co se do velikosti rosické knihovny týká, patříme mezi srovnatelnou čtyřku, co se týká obsluhované populace spolu s Ivančicemi, kde je 26 půjčovních hodin a 3 knihovnice. Pak jsou tu Šlapanice s 28 půjčovními hodinami a 4 pracovníky. A poslední ve výčtu nesmí chybět Tišnov s 28 půjčovními hodinami a 5 knihovnicemi. Rosice z 31 hodin (nejvíc) klesnou na 26 při zachování 2 knihovnic. Řešením by bylo navýšení úvazku, ale s tím jde i navýšení rozpočtu. Uvidíme, jak se nová půjčovní doba osvědčí a pak bychom po dohodě s radou města přemýšleli nad dalšími možnostmi.

Zatím si to pochvalujete. Líbí se vám to, že jsou to tři jisté dlouhé dny v pravidelném sledu.
Závěr? :-)
V případě, že nás většina z vás vnímá nás knihovnice jako obsluhu čtečky, tak to je až to poslední, co dělá knihovnu knihovnou. A je to tak dobře. Já mám ráda příměry. Dobrý zedník se pozná také tak. Všechno mu jde tak dobře od ruky, že to vypadá, že zedničina snad ani není práce :-).

Mohla bych psát a psát. Ale úprava půjčovní doby je z důvodu úspory času, tak ho nebudu marnit.
                                                                                              Těšíme se na vás
                                                                                              Monika Rovná





pátek 9. března 2018

Jarní desítka pro děti

Po dlouhém zimním období se snad každý těší na jaro. Nejkrásnější je snad v dětských knížkách.
Hledala jsem na internetu ty nej. Tedy nejužitnější, aby byly poznávací. Nejveselejší, protože jaro takové je. Nejpovídavější, protože švitoří nejen ptáci, ale i děti. Nejněžnější, protože jaro je mazlivé. A hlavně jaro, které je naše. Naše tradice pro děti.
Spolehla jsem se ne na to, co se dá koupit v knihkupectví, protože trh je zavalen. Spolehla jsem se na maminky, které ví, co se má dětem říct a jak se jim to má říct.
Prohledala jsem internet a jejich typy na dětskou jarní četbu koupila. Některé knížky jsou na čtení před spaním, jiné na to, aby jste je vzali s sebou ven do přírody.
Těšte se z jara spolu s dětmi a třeba Josefem Ladou. Do postýlky jim půjčte knihu Hádej, jak moc tě mám rád! Ukazujte jim, jak všechno roste....

1. Pohádky bratří měsíců (Božena Šimková)
2. Tradiční české jaro (Josef Lada)
3. Příběhy dvanácti měsíců (Josef Krček)
4. Jak rostou kytičky (leporelo)
5. Jaro - obrázkové příběhy (Susanne Rotraut Berner)
6. Jaro je tady (Anne Passchier)
7. Řeklo jaro létu (Hana Zobáčová)
8. Skřítek Rozekvítek (Hana Primusová)
9. Hádej, jak moc tě mám rád! Jaro. (Sam McBratney)
10. Jaro je tu! (Hana Poprová)

úterý 29. března 2016

Desítka (a něco k tomu) aneb aprílové počteníčko

Původně jsem sem chtěla napsat svoji oblíbenou desítku knížek, které mě baví, ráda se k nim vracím a jsem si jistá, že pobaví i vás. S knížkami je to jak s písničkami, často si je spojíte s lidmi, s kterými vám bylo dobře. Napíšu jich sem co nejvíc, humoru není nikdy dost. Mějte se pěkně a příjemně se bavte.
Saturnin (Zd. Jirotka), Stoletý stařík (J. Jonasson), 10 rad nájemného vraha, jak vyčistit kvartýr (H. Helgason), Soudné sestry (T. Pratchett - všechno), Poupata odkvétají v máji(H. E. Bates), Pan Kaplan má stále třídu rád (L. Rosten), Co jsem to proboha udělal (R. Fulghum - všechno), Proč jsme takoví sráči, Rakovinu nevyléčíš (D. Leary), Neviditelný, Mládí v hajzlu (C. D. Payne), Hrdý Budžes (I. Dousková), Svátost manželství aneb Na milostná dobrodružství už nemám sílu (E. Bombecková - všechno), Dokud držím pohromadě (M. Mlynářová - všechno), Dobré a ještě lepší jitro (F. Nepil - všechno), Babky na divoko (M. Holcová), Z deníku ajťáka (L. Pavlásek), Liška Bystrouška (R. Těsnohlídek), Deník Bridget Jonesové (H. Fieldingová), Slovácko sa súdí aj nesúdí (Z. Galuška), O mé rodině a jiné zvířeně (G. Durrell - všechno), To by se zvěrolékaři stát nemělo (J. Herriot - všechno), Hovno hoří (P. Šabach - všechno), Doktor v domě a na moři (R. Gordon - všechno), Kecy mýho fotra (J. Halpern), Otcem i matkou proti své vůli, Robin (Z. Frýbová), Stopařův průvodce galaxií (D. Adams), Zápisky malého tyranosaura (P. Tomeš - všechno), Svatební cesta do Jiljí (M. Skála), Rozmarné léto (V. Vančura), Hledám štihlou ženu (J. Zlatohlávek - všechno), Prvok, Šampón, Tečka a Karel
(P. Hartl), Královny nemají nohy (V. Neff), Poslední aristokratka (E. Boček - všechno), Šťastná kniha (B. Šťastná), Vl. Menšík, J. Sovák...

úterý 1. března 2016

Desítka aneb deset nejoblíbenějších dětských knih pro prťata aneb čtení do postýlky




V únoru zažila knihovna čtenářský koloběh. Napřed přivedly paní učitelky z mateřinek děti do knihovny, pak přivedly děti do knihovny rodiče a tohle jsou knížky, které se staly cílem dětských rezervací.

1. Žravý krokodýl Eduard - je z edice Hubaté knížky. Knížka vypráví roztomilý příběh o nešťastném krokodýlovi, kterého rozbolel zub. Pomůže mu někdo od bolesti? Navíc v sobě knížka ukrývá „maňáska“ – krokodýlí tlamu. Máme ještě Ospalou hrošici Otylku, Nastydlého žraloka Leopolda a Praštěnou kachnu Agátu

2. Povídání o Zoubkové víle - druhá knížka na téma dětských zoubků, codělat, když se kývá zoubek radí dětem Zoubková víla

3. Meluzínka Minka - kdo z vás pamatuje pohádku o Meluzínce Mince, kterou kdysi pro poslech převyprávěl Strýček Jedlička? O meluzínce, která je tak ošklivá, až je vlastně krásná. Opravdu, a kdo nevěří, ať si přečte s dětmi pohádkovou knížku, kterou napsalo 19 autorů z tehdejšího Československa, také z Finska, Jugoslávie, Rakouska, NSR, Velké Británie, Švédska, Dánska, Francie, Polska, Rumunska, Itálie a SSSR. Tito autoři se přičinili, aby vznikla roztomilá knížka o dobrodružstvích meluzínky Minky z Meluzemě, která se objevuje totiž všude, kde zafouká větřík a kde se něco zajímavého děje.

4. Prasátko Peppa - je jedno, kterou ze série pohádek o prasátku Peppa vyberete, ale za nás knihovnice je to Peppa v knihovně

5. Cokoliv od Františka Hrubína - Dvakrát sedm pohádek, Kuřátko a obilí nebo dvě poslechová CD Ze špalíčku veršů a pohádek a Špalíček

6. Favoritem se stala kráva Lízinka. Máme zatím tři příběhy. Líznka hledá poklad. Nemůže usnout. Roznáší poštu. Laskavé čtení, humorné ilustrace. Poklad mezi dětskými knihami, po kterém možná děti nebudou moci usnout, ale dobré zprávy se mají šířit, třeba tichou poštou.

7. Děti mají rády humor, vtip, kamarádství. Napříč generacemi se prozobalo Kuře Napipi a jeho přátelé

8. Deset malých medvídků -děti se učí počítat od deseti do jedné a zpět s 10 malými medvídky. Roztomilí méďové prožívají den plný smíchu a dobrodružství. Pokaždé, když otočí stránku, jeden z nich zmizí. Díky legračním rýmům a krásným ilustracím Fhiony Gallowayové bude počítání s touhle medvídkovskou knížkou zábavné jako nikdy předtím.


9. Přáli jste si - Modlím se s medvídky, Modlitbičky, Cestičky k Bohu

10. Mimoni - co na to říct? Děti to baví, tak se bavte s nimi :-)

Já sem připojím malé P.S. Pobavila mě knížka Mistr sportu skáče z dortu. Je to novodobá lidová poezie pro děti, rozverné průpovídky, škádlivky, říkadla, písničky, parodie či rozpočítadla vycházející z AUTENTICKÉHO dětského humoru. Něco jako (z doslovu Radka Malého) "To jsou prsa vojenský, to je něco pro ženský", ale pro děti.

V knihovně je dětský koutek, hračky, vozítka, váledlo, nákupní vozík

Těšíme se na vás

středa 18. listopadu 2015

České Vánoce v literatuře


Každoročně pro vás chystáme knížky, které se týkají Vánoc, regál, kde najdete všechno pro radostnou pohodu.
Těšte se s námi na Vánoce s knížkami Petra Šulce (Šťastné a veselé), Valburgy Vavřincové (Moje nejkrásnější vánoční knížka, Malá encyklopedie Vánoc), Pavla Toufara (Vánoce na Moravě), hledejte tradiční recepty (Pečeme perníčky, Maminčino cukroví, Vánoční kuchařka pro dceru), vyrábějte (Lidové vánoční ozdoby, Vánoční dekorace), prohlédněte si betlémy (Od středověkého Narození k lidovým jesličkám, Lidové betlémy v Čechách a na Moravě), zpívejte koledy (Andělé v oblacích prozpěvují, Naše koledy) a čtěte dětem České Vánoce Josefa Lady)... Je z čeho vybírat, s přáním veselých Vánoc vaše knihovnice